úterý 15. září 2015

Proč si přečíst Rozum a cit?

Zdá se, že moje prázdniny patří Austenové. Loni to byla Pýcha a předsudek, letos Rozum a cit. O Pýše a předsudku jsem psala tady. Pokud jde o Rozum a cit, nečekejte nic na způsob recenze. Prostě to nedokážu. Ale řeknu vám, proč stojí za přečtení :)



1. Ta kniha vyšla víc než před 200 lety. A víte co řešily její hrdinky? Přesně to, co my dneska. Nás už sice nesvazují upjaté společenské zvyky nebo předsudky o majetku, ale spousta dalších nástrah přetrvává. (Aneb že se vám do vztahu může připlést nějaká mrcha, to Austenová věděla už tehdy). Jediný rozdíl je v tom, že místo aby Elinor o svých problémech psala smutné statusy na Facebook, hrdinsky je drží v sobě až do poslední chvíle.

2. Silná ženská hrdinka je vždycky třeba. A tou Elinor bezesporu je, i když byste to do ní možná neřekli. Ale když musíte krotit vlastní máti, aby nerozházela poslední úspory, potýkat se s emotivní sestřičkou a být nešťastně zamilovaná a všechno to zvládat s grácií tak, aby nikdo nepoznal jak trpíte (a ještě čas od času někoho setřít dobře mířenou větou), pro mě hrdinka jste.


3. Podíváte se na bály, večeře, pikniky i na to, jak žili obyčejní lidé dvě století zpátky. Zjistíte, jak kouzelné přijde bohatým lidem bydlet v rozpadajícím se zahradním domku. A jak rádi se potom vrátí na svoje sídlo, aby tam mohli prosté vesničany z onoho domku odsuzovat. Mně osobně přijdou všechny tyhle zvyky a předsudky fascinující a jsem ráda, že nežiju v době, kdy bych na večeři byla posuzovaná hlavně podle róby :)

4. Užijete si autorčinu schopnost vykreslit charaktery pomocí několika dialogů. Pobaví vás hloupoučký manžel, kterého má žena omotaného kolem prstu, střídavě vás bude rozesmívat a rozčilovat impulzivní Marianne... a vůbec, musím taky něco nechat pro vás :) Stejně jako Austenová dokáže skvěle zacházet s postavami, umí načrtnout i prostředí a celkovou náladu.


5. V dnešní době uspěchaných dialogů a co nejkratších vět (aby to bylo akční a dobře se to četlo) je někdy příjemné se zastavit a užít si jak to vypadá, když někdo umí s jazykem mistrovsky zacházet. Přiznám se, že jsem si na delší souvětí musela chvíli zvykat (jak kdybych je tu sama nepsala v jednom kuse) a někdy mi přišla zvláštně našroubovaná na sebe, po chvíli mě to ale pohltilo.

6. A kdyby vás to přece jenom nebavilo (nebo jste chtěli víc), vždycky se můžete podívat na:


FILMOVÉ ADAPTACE:

Rozum a cit (USA, Velká Británie, 1995)

zdroj

Podle hodnocení se většině uživatelů csfd tahle adaptace líbila, takže je velká šance, že si ji taky užijete. I herecké obsazení zní lákavě (Alan Rickman, Kate Winslet, Hugh Grant). Já ze začátku až tak nadšená nebyla, s odstupem času jsem se nakonec taky přidala k většině. Určité odchylky od knihy tam jsou, ale ničemu to neškodí, dívá se na to hezky. Jenom ta Elinor mi nějak nesedla. Moje hodnocení: 4/5

Rozum a cit (Velká Británie, 2008)

zdroj

Víte jak jsem u filmu psala, že v něm byly odchylky od knihy? Tak přesně ty samé byly i v tomhle miniseriálu. Takže je to vlastně seriál podle filmu podle knihy. Proč ne. Hraje tu Guvernér z The Walking Dead, což je v takové romantické záležitosti trochu zvláštní, ale když si na to zvyknete, řeknete si, že je vlastně celkem fešák. Ale o to tu nejde. Pokud máte chuť na nějakou adaptaci a nevíte co s časem, pusťte si to. Jinak se spíš podívejte asi na film. Mně se líbilo obojí tak nějak stejně, i když tady se chvílemi sklouzávalo ke zbytečné dramatizaci a teatrálnosti. Moje hodnocení: 4/5

Co vy a Austenová? Čtete ji, máte ji rádi? A co byste mi doporučili na příště? :)