čtvrtek 16. dubna 2015

Životní cíle mého knižního Já

Zatímco ostatní už odmalička vědí, že budou doktory nebo procestují svět, já se zuby nehty snažím vydržet ve škole a marně dumám, co potom. Naštěstí aspoň moje knižně zaměřená část ví moc dobře, čeho by v životě ráda dosáhla. Rozhodla jsem se s vámi o několik svých knižních cílů podělit a na oplátku budu moc ráda, když mě seznámíte s těmi vašimi :)



1. Sesbírat knihy od Kinga. Všechny! Dobré, špatné, nejlepší. Se škaredými obálkami i s těmi vydařenými. Že to nebude snadné, to vím už teď. Zkuste si sehnat Beznaděj nebo Čtyři po půlnoci za normální cenu, ve slušném stavu a vydání od Bety...


2. Stejně tak chci vlastnit všechny knihy od H. Murakamiho. A celkově rozšiřovat svoji japonskou poličku. Mám japonské autory zkrátka moc ráda, mají dar vymýšlet neskutečně absurdní díla. Však si někdy zkuste přečíst takovou Hitomi Kaneharovou :)

3. Sním o místnosti, kterou budu mít jen pro sebe. Malá útulná místnůstka plná knih, pohodlných polštářů a s houpacím křeslem. A možná tajnou skrýší na čokoládky :)

4. Chtěla bych přečíst co nejvíc významných světových děl a klasik svého žánru. Od Moby Dicka přes Zločin a trest až po kompletního Tolkiena nebo Herbertovu Dunu. Také bych ráda zvládla všechny knihy od Austenové a sester Brontëových. Přece jenom jsem romantická dušička a pan Darcy nebo Rochester budou mít u mě v srdci vždycky svoje místo :)


5. S tím trochu souvisí i to, že se snažím splnit Rory Gilmore Reading Challenge (tady). Tedy ne že bych četla vyloženě knihy z toho seznamu, ale narazila jsem tam na několik děl, která si přečíst prostě musím. A jednoho dne bych to možná ráda měla splněné z co největší části, i když to nebude žádná sranda (také mám přečteno ostudných 22 knih z 339).

6. O trochu lépe jsem na tom u Kinga (35 z 62), Cliva Barkera (8 z 20) nebo Murakamiho (7 ze 17).

7. A dál? Snad už jen konečně dočíst těch 38 nepřečtených knih, které doma mám. Zbavit se těch, které zbytečně zabírají místo v knihovně a sehnat ty, které bych si přála. A samozřejmě víc číst, víc chodit na srazy a uskutečnit blogové i neblogové plány :)

Co vy? Jaké jsou vaše knižní cíle? A plníte nějaké challenge? :)

pátek 10. dubna 2015

P. Tobin & J. Queiro: Zaklínač: Skleněný dům

Zaklínače asi netřeba představovat. Sapkowského romány jsou sice plnější politiky než monster, ale kdo četl povídky nebo hrál hry, ten si jich užil dosyta. A pokud vám ani to nestačilo, přichází Skleněný dům. Nejsem zrovna komiksový nadšenec (popravdě každým dnem čekám kopačky od mého nerd přítele za základní mezery ve znalostech týkajících se superhrdinů), ale Zaklínač si mě získal. Čím?




Komiksových příběhů o Geraltovi sice existuje povícero, ke mně se ale dostal až Skleněný dům a zaútočil silnými zbraněmi. Když příběh začne rybářem, který vyrukuje s tím, že na něj z kopce shlíží jeho mrtvá žena, je jasné, že bude o zábavu postaráno. Co se děje ve Skleněném domě a během putování k němu, to si přečtete sami. Vězte ale, že potkáte pár příšerek, Geralt sešle jeden nebo dva aardy a všechno možná nebude tak, jak se zdálo.


Co se kresby týče, pohybuje se od hodně detailní až po naprosto minimalistickou. U několika panelů se nedá ubránit myšlenkám na to, jestli se ilustrátor už náhodou nepřestal snažit. Na další straně vás ale vždycky přesvědčí o opaku a překvapí něčím propracovaným; podle toho, jak si to zrovna atmosféra vyžaduje. Pozadí stojí v pozadí (pardon, nikdy neodolám stupidní slovní hříčce) a pokud není důležité pro příběh, jde často jen o barevnou plochu. 


Kdybych měla Skleněný dům popsat v pár větách, řekla bych, že jde o komiks s ponurou atmosférou a příběhem nabízejícím to, co mohlo v románech trochu chybět (monstra, monstra, monstra...). O podvody a nečekané zvraty tu není nouze a i za těch několik málo stran si užijete spoustu poctivé akce. Znalci a milovníci Zaklínače si tak čtení určitě užijí a lidé, kteří se s ním prostřednictvím tohoto komiksu setkají poprvé, by také neměli být zklamáni. 


Co vy a Zaklínač? A co vy a komiksy? :)