neděle 13. července 2014

Nové čtení (II): přečetla jsem knihu starší než sto let

Ahoj všem! Je neděle, to znamená, že přicházím s postřehy a dojmy z druhého úkolu Nového čtení. Tentokrát jsme měli přečíst knihu starší sta let. Nebo naopak naprostou novinku v případě, že je někdo nevyhledává. Já si vybrala první možnost, protože jsem si už neskutečně dlouho chtěla přečíst Pýchu a předsudek, ale pořád mi nějak chyběl impuls, abych to doopravdy udělala. Jak to dopadlo?

Pýcha a předsudek (stejně jako třeba Jana Eyrová) splňuje všechny předpoklady pro to, aby mě nebavila. Romantické čtení nemám ráda. Postavení, v jakém tehdy byly ženy, mě rozčiluje. Ne že bych byla šílená feministka, ale život mezi plotnou, vyšíváním a plozením dětí jako životní úděl ženy, se mi zkrátka ani trochu nelíbí. Společnost plná přísných pravidel, odsuzování a falši taky není ta, o které bych chtěla číst. Ale světe div se, já si Pýchu a předsudek (stejně jako třeba Janu Eyrovou) zamilovala. Dokonce jsem ji upřednostňovala i před Zaklínačem, a to je hodně co říct.

Ano, tuhle fotku znáte z minulého článku, ale je jediná, kterou k Pýše a předsudku zatím mám :)

Bylo to moje první setkání s Jane Austenovou, ale už teď vím, že nebylo poslední. "Recenzi" sepíšu, až shlídnu filmové adaptace, které se snažím k recenzím připojovat, abyste měli přehled a nic vám neuniklo. Zatím jenom řeknu, že jsem byla unešená ze všeho od jazyka, přes psychologii postav, až po několikero dějových linek. Vrstvilo se tam sice klišé na klišé, ale čert to vem. Tuhle knihu jsem si užila se vším všudy i přesto, že jsem dávno věděla, jak to dopadne. 

A jsem moc ráda, že mě Nové čtení konečně popíchlo k tomu, po knize sáhnout. Jinak bych to pořád odkládala a ochudila se o skvělý čtenářský zážitek.

Co vy a Jane Austen? Popř. jiné romantické "klasiky", budu ráda za každé doporučení :) 

15 komentářů:

  1. Long live our beloved Jane! Mám obrovskou radost, že se ti Pýcha a předsudek líbila, pro mě to je opravdu srdcovka se vším všudy, nemůžu se té knížky nabažit a věnovala jsem jí i svou bakalářku. No a adaptace, ty taky fakt můžu (i když se přiznávám, že jsem lempl a viděla jsem jen ty nové, tu z osmdesátek a tu ještě starší s Lawrencem Olivierem ne)! Jsem moc zvědavá, co na ně řekneš a jestli budeš team 1995 nebo 2005, případně team Lizzie Bennet Diaries :D.
    Dovolím si ještě poznámku k tomu "vrstvilo klišé na klišé" - z dnešního pohledu to tak sice je, ale je potřeba si uvědomit, kdy to Austenka psala a co za příběhy bylo tou dobou na knižním trhu. Když to člověk srovná s Pamelou, Evelinou nebo nedejtebohové gotickými romány, je Austenová velmi svěží a střízlivý větřík v literární bažině plné KLIŠÉ JAKO PRASE :D. Nechci tvrdit, že Pýcha a předsudek byl první příběh svého druhu, nicméně je to hlavně díky tomuhle románu, že dnešní romantické příběhy vypadají tak jak vypadají.
    Už se moc těším na recenzi! A kdyby se ti chtělo zrecenzovat i Janču Eyrovou, tak to by bylo taky úplně super! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsi k ní zahořela opravdu velkou láskou :) Zatím jsem viděla jen film z 2005 a uvědomila jsem si, že už jsem ho vlastně viděla kdysi. Seriál z 1995 už na mě čeká, tak jsem zvědavá a moc se těším. Lizzie Bennet Diaries i Pýchu a předsudek o studentce Elizabeth (2003) ráda vynechám :D S tím klišé máš pravdu, děkuju za připomínku. Nemám toho načteno ani zdaleka tolik jako ty, a pak to podle toho vypadá :) A Janu Eyrovou bych si ráda přečetla co nejdřív znova, Austenová mě na ni úplně nalákala :)

      Vymazat
    2. Gotický romány jsou náhodou sranda, ale nad komentářem Fay se tu dusím smíchy :-) Jsem team 1995!!!

      Vymazat
    3. Sranda jsou, ale vzhledem k délce je to sranda poněkud draze vykoupená :D. Já pořád tvrdím, že kdyby Záhady Udolfa měly tak maximálně 300 stránek, bylo by to perfektní čtení!
      A doufám, že to dušení jsi ale nedotáhla do konce!!! :D

      Vymazat
  2. Jsem ráda že se ti líbila, já četla všechny Austenky už několikrát, filmy jsem taky viděla, no jsem závislák :-) V nejbližší době taky takový malý Austen-článek chystám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ,-) To mne ovšem dostává do stresu, že by to měla číst taková znalkyně!

      Vymazat
    2. Tak to jsme dvě. Tím spíš, že jsem z vás nejmíň znalá... holt to pro vás bude osvěžení z pohledu laika :)

      Vymazat
    3. Já myslím, že takové články jsou právě nejlepší! Já si nemůžu pomoct a pitvám se v tom a někdy ani sama nevím, o čem to vlastně mluvím, natožpak chudáci čtenáři :D. A vždycky je to nakonec o tom, jak knížka působí a jak moc k člověku promlouvá a na to člověk nepotřebuje být žádnej znalec, že ano :-).

      Vymazat
  3. Pýchu jsem četla kdysi dávno... na střední a moc mě teda nechytla. Mám v plánu si dát ale re-reading, protože si myslím, že jsem ve věku, kdy ji ocením více.
    btw. ta kočička je boží :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snad teda bude druhej pokus lepší :) A kocour je sice boží, ale jak má člověk něco přečíst, když každou knihu okamžitě zalehne, nebo se aspoň pokusí ji sežrat? :D

      Vymazat
  4. Já jsem rozhodně tým 1995. :)

    Do filmu se na rozdíl od seriálu spousta věcí nevešla, Wickham je v něm snad asi deset minut, na to jak významná je jeho postava, a hlavně nesnáším Keiru a její špulení pusy, které praktikuje skoro ve všech svých filmech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zrovna včera jsem seriál dokoukala a přidávám se do týmu '95 :) S tou Keirou to sedí, hodně dlouho jsem si na tyhle její grimasy zvykala, než mi přestaly vadit :)

      Vymazat

Konstruktivní kritika se přijímá, urážky a sprosťárny se mažou. A samozřejmě díky za každý komentář :)