pátek 13. září 2013

Hitomi Kaneharová: Hadi a náušnice

Ahoj, po dnešní "recenzi" asi ztratím všechny potenciální čtenáře, protože mě zavrhnete jako úchylnou zrůdu... ale co se dá dělat :)

Ve čtení doporučuju pokračovat těm, kdo:
  • se zajímají o tetování, piercing a tělesné modifikace
  • si myslí, že v 50 shades of grey šlo o sado maso
  • vědí, že v 50 shades of grey opravdu nešlo o sado maso
  • se zajímají o Japonsko a chtějí se dozvědět něco málo o jeho kultuře
Odchod doporučuju:
  • všem ostatním
  • těm, kdo se vylekají hned po tom, co se jich někdo zeptá, jestli může ošukat jejich mrtvolu :)
Žánr: drama
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 84
Moje hodnocení: 4/5

"Víš, co je rozeklanej jazyk?" 
Tahle nevinná otázka změní život Rui, kterou všichni považují za bárbínu, punkerovi Amovi a tatérovi Šibovi. Co se stane, když dva muži zatouží po jedné ženě? Když ta žena ztratí a znova nalezne chuť žít? Vemte tyhle ingredience, hoďte je do kotle plného dračích tetování, rozeklaných jazyků a sexu, a máte novelu Hadi a náušnice.

Jsou knihy, které čtete týden, a během odpoledne už si na ně ani nevzpomenete. A jsou knihy, které máte za odpoledne přečtené, ale vstřebáváte je ještě příští týden. Knížečka je krátká, ale výživná. Jedna událost střídá druhou a každá z nich vás překvapí. Všechno začíná tím, že si Rui nechá propíchnout jazyk, aby si ho jednoho dne mohla rozpůlit jako Ama. Rozhodne se i pro tetování, za které po ní tatér Šiba chce "jednu šukačku". Tak začíná neobvyklý milostný trojúhelník mezi masochistkou, sadistou a přehnaně oddaným a milujícím punkerem. Ten se navíc zaplete do pouliční rvačky s neblahými následky. Samozřejmě vám nebudu vyzrazovat, co se stane, ale vězte, že vývoj graduje až na stupeň, který byste nečekali. A to pekelně rychle. Konec knihy by se dal vyjádřit následující citací: 

"Ten závěr byl, jako by mě pustili z pekla, ale zároveň vyhnali z nebe." (s. 27)

Kniha je psána celkem jednoduchým jazykem, ten je nespisovný, což by někomu mohlo vadit, já nemám problém. Sem tam se objeví vulgarismus. I přes krátké věty na mě občas působí trochu suše, holt to tu drží spíš děj než stylistická strana věci. Upřímně si ale myslím, že tu hodně zapracoval a uškodil překlad.
Milovníci dialogů si přijdou na své. Ráda bych řekla, že každá postava má svůj charakteristický jazyk, ale bohužel. 
Možná se vám zdá, že jsem právě knihu odsoudila mezi ty špatné, ale věřte tomu, že na tohle všechno brzo zapomenete a budete se divit tomu, co se děje (což je zajímavější než to, JAK je to napsáno). Každopádně jsem za to musela strhnout bod z hodnocení.

"Takže, Šibo, kdybyste byl Bohem, jaký lidi byste stvořil?"
"Jejich vzhled bych neměnil. Ale udělal bych je hloupý. Tak hloupý jako slepice. Aby si na to, že Bůh existuje, ani nevzpomněli."  (s. 11)

A když jsem v úvodu nakousla tu japonskou kulturu, tak tady něco málo k ní. Setkáte se tu třeba s bájným kirinem, pověstí o Čojósovi, jehož kreslení draci vzlétali po posledním tahu štětcem, a také o japonském jídle. Vzadu v knize jsou ke všemu stručné vysvětlivky, takže se nemusíte bát, že byste byli zavaleni japonskými pojmy, kterým nerozumíte.


Závěrem: Rozhodně to není čtení pro každého, což je poznat i z názorů na Databázi knih. Co se mě týče, tahle novela nedostala prestižní japonskou cenu pro nic za nic :)

5 komentářů:

  1. Tohle by asi nebylo moc pro mě.
    A Padesát odstínů rozhodně není sado maso. :)

    Kdysi jsem četla 120 dnů Sodomy a ještě pár dní potom mi bylo zle.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 120 dnů jsem taky četla, ta poslední část nic moc. Nebo taková Justina a Julietta, to bylo snad ještě horší.

      Vymazat
  2. Tak o této knize jsem ještě vůbec neslyšela...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uf, to jsi se dostala k docela starý recenzi :) Kniha u nás asi nebude moc známá, hlavně to fakt není čtení pro každýho, tady to asi platí víc než kde jinde... ale jak jednou někomu sedne, nedá na ni dopustit :)

      Vymazat
  3. Tak o této knize jsem ještě vůbec neslyšela...

    OdpovědětVymazat

Konstruktivní kritika se přijímá, urážky a sprosťárny se mažou. A samozřejmě díky za každý komentář :)